Exkurze do Terezína

Velké díky patří  Ing. Patkové, která nám z grantu NPO pro SŠ pomohla zajistit dopravu i uhradit vstupné (nad jehož výší – alespoň pro školní výpravy – by se vedení Památníku Terezín mělo zamyslet). 

Komenský se domníval, že vzdělání by mělo vést k mravnosti. Asi by se divil, kdyby viděl, co všechno se dnes studenti musí naučit a jak pokročilé technologie při tom běžně používají. Mohou psát bez pera, číst knihy, aniž by je drželi v ruce - sdílet myšlenky v jednom okamžiku s lidmi z celého světa!  

Jak obrovský pokrok udělalo lidstvo ve vědě a technice! Ale v mravnosti Bojím se, že žádný! Jsme nepoučitelní, pane Učiteli národů! Stejně jako v době kamenné se dál dělíme na My! a Oni! (nejen podle náboženského vyznání jako ve Vaší době). Jen zabíjet a drancovat umíme rychleji a efektivněji. 

Proto dává smysl vodit studenty a žáky na místa, která jsou mementy selhání lidskosti (jejíž dílnou by podle Jana Ámose školy měly být), a to i u národů vzdělaných a nám blízkých – aby lidé, v jejichž rukou leží naše budoucnost, neopakovali chyby minulosti.  

Patrně ze stejného důvodu vyhlásila Židovská obec Brno soutěž Srdce je oheň, do níž se přihlásila i naše škola.  V jejím rámci mají studenti navázat na tradici v Terezínském ghettu jejich vrstevníky vydávaných časopisů a pokusit se vydat s minimálními prostředky, tak jako oni (tj. bez moderních technologií) také jedno číslo jimi inspirovaného časopisu. 

Studenti se tak budou zamýšlet nad pojmy jako svoboda vnitřní a vnější, válka v nás a kolem nás, ale zejména nad svým každodenním životem, jeho možnostmi a budoucností dnes v porovnání s životy a možnostmi svých vrstevníků před osmdesáti lety a toho, jak je lze uchopit a využít. Zároveň tak dostanou prostor pro vlastní autorskou tvorbu – literární i výtvarnou. Jsme rádi, že se nám tak podařilo propojit talenty našich studentů z různých (i nematuritních) oborů a ročníků. 

Exkurzi jsme proto zahájili v Magdeburských kasárnách, kde nám paní Sylvie Holubová ze Vzdělávacího oddělení Památníku Terezín ukázala Dětské časopisy a řekla nám k nim i mnoho zajímavých fakt. Mohli jsme si také prohlédnout výtvarné, hudební i literární práce lidí, kteří Terezínem prošli. Tolik zmařených talentů! Jak by asi vypadal dnešní svět, kdyby neskončily v pecích Osvětimi a dalších koncentračních táborů  

Nakonec nás čekala prohlídka Malé pevnosti s odborným výkladem. I přesto, že ještě nevypukla turistická sezóna, se zdála být kapacita Památníku naplněna a k nám doléhalo švitoření převážně mladých lidí v italštině, angličtině… Bylo zvláštní pozorovat ten kontrast budov, z nichž stále ještě kape hrůza a neštěstí, jak je proniká ostré jarní sluníčko a překlenula bezelstně blankytná obloha. A jen kousek od nekonečné řady hrobů, u nichž se hvězda Davidova prolíná s Kristovým křížem, rozkvetly sedmikrásky… Protože silnější než smrt je Láska!  

Mgr. Dita Králová